Tak nás dneska přesunuli...

... a to hned ve dvou případech. Žádné přesunutí však nebylo naštěstí bolestivé :-) Prvním přesunutím byla změna ze středního můstku na velký. Od včerejška totiž probíhá trénink na velkém můstku. Pro dobrovolníky a pořadatele starající se o areál byl přesun mnohem náročnější, protože museli předělat kompletně systém oplocení pro diváky, vyvýšenou věž pro kamery a ohrazení kolem dopadu. Náše změna spočívala pouze v tom, že jsme se museli přesunout o 100 m vedle:-) Celý trénink jsem si náramně užil (Danuš byla na kvalifikaci sprinterů). Svítilo sluníčko, já seděl na rampě a koukal na skoky. Nemělo to chybu. Druhý přesun byl ještě příjemnější. Týkal se běžěckého lyžování. Běhěm Bauerovy bronzové patnáctky jsme s Danuš pracovali na trati. Při dnešním sprintu jsme však byli k našemu velkému nadšení přesunuti do cíle.

Celý den svítilo sluníčko, tady je malá ochutnávka z můstků a z areálu;-)



Tenhle týpek zastavuje auta, když přecházíme silnici v areálu. I přesto, že se může zdát, že jeho práce je nudná, on si ji docela užívá a nechal se moc rád vyfotit.


Sprinty
Jak už jsme psali výše, tak závod ve sprintu jsme si užili pro nás z netradiční pozice. Bylo nesmírně zábávné a vzrušující sledovat poslední metry závodu z prostoru za cílovou rovinkou k závodníkum čelem a k "lesu" zády:-)


A že nekecáme, tak tady je důkaz z akce od Danuš;-)


Tady je ještě fotka našich "oveček" hladových po fotkách závodníků v cíli.


Když jsme viděli finišovat zraněnou Petru Majdič, která spadla při tréninku ze srázu, přáli jsme jí bronz skoro jako Lukášovi. I o tomhle je olympiáda, jít za svým cílem a snem. I když pohled na omdlévající Petru Majdič, která se Daně po finálové jizdě složila téměř k nohám nebyl nijak příjemný. Jak rádi jsme jí viděli na květinovém ceremoniálu, kam dokulhala s pomocí člena svého týmu. Pohled na sportovce, který před chvílí vypustil skoro do slova na trati svoji duši v pozadí s olympijskými kruhy, byl velmi emotivním zážitkem.



Kde se vzal na můstku Hašek?
To jenom komentátoři na můstku neumí vyslovovat některá evropská jména. Tonda Hájek je pro ně "Hašek", Pavel Churavý je jejich slovy "Čuravý", Andreas Kuettel zní skoro jako "Kutal" :-D V autobuse se nás pak jeden divák ptal, jestli "Čára" je ze Slovenska nebo Česka. Chvíli nám trvalo, než jsme zjistili, že myslí hokejistu Zdenu Cháru :-)

Večerní procházka po Whistleru okořeněná rockovým koncertem
Whistler běhěm olympiády opravdu žije. Takhle vypadalo jedno z místních náměstí, kde vystupovala američany velice oblíbená skupina Barenaked Ladies. Muzika se líbila i nám, plánuji si ji stáhnout:-)


A ještě jedna společná u nasvětleného Inukshuka.


P.S. právě skončil hokej, na který jste si museli případně přivstat :-P Vyhráli jsme 3:1 pro ty, co čtou náš blog dřív než noviny :-D